Život po živlu. Starostové na Hodonínsku sdíleli zkušenosti k obnově po tornádu a bleskových povodních
Publikováno: 29. 7. 2025 Doba čtení: 4 minuty Sdílet: Sdílet článekČtyři roky od ničivého tornáda a bleskových povodní. Většina budov je opravená či znovu postavená, v krajině jsou zasazeny nové stromy, keře, vinohrady. V paměti místních lidí však katastrofa zůstává, jako by to bylo včera. V Hodoníně jsme společně s vedením města zorganizovali dvoudenní klimatickou konferenci, na které promluvili starostové, odborníci i místní lidé o tom, co pro ně znamená zkušenost s přírodním živlem tohoto formátu, jak se s tím lze vyrovnat či jak se na Podluží žije dnes. Předali si také důležité zkušenosti a tipy k obnově krajiny a sídel a zvýšení jejich odolnosti vůči dopadům změny klimatu. Lze totiž očekávat, že přírodní katastrofy budou tento region sužovat i nadále.
„Začaly chodit fotky, kterým jsem nejdřív nevěřil. Pak jsem tam začal poznávat okolní obce.“
„V prvních chvílích jsem netušila, že nás zasáhlo tornádo.“
„Začala nekonečně dlouhá noc.“
Těmito větami startovala konferenci Život po živlu – odolnost měst a obcí jako klimatická výzva, panelová diskuze, na které se sešli zástupci obcí zasažených tornádem a jedna opakovaně bleskovou povodní. Ti vzpomínali, jaké pro ně byly první chvíle poté, co se přírodní živel prohnal jihomoravským Podlužím.
Moderátorka konference a naše ředitelka českých klimatických programů, Magdalena Davis, se zástupci a zástupkyněmi obcí v diskuzi probírala mimo jiné to, jak se daří obnova v obcích i okolní krajině. Několik řečnic a řečníků uvedlo, že právě díky katastrofě se podařilo nastartovat úspěšnou změnu.
„Některé projekty už teď realizujeme. Vzali jsme to jako příležitost se do území podívat novýma očima a s přesahem do budoucnosti,“ uvedl Ondřej Fialík, místostarosta Hodonína.
Tématem byla také velká solidarita Čechů, kteří posílali hmotné dary a přijížděli na místo dobrovolničit. I to měla místy svou stinnou stránku.
„Část krizového štábu musela řešit, jak koordinovat dobrovolníky, jak jim dát najíst, kde můžou stát s auty a podobně,“ upozornil na nutnost zlepšení koordinace dobrovolníků místostarosta Hodonína, Ondřej Fialík.
Náš koordinátor potornádové obnovy jižní Moravy, Roman Klecker, zmínil, že na zlepšení komunikace se už pracuje. „Na úrovni Jihomoravského kraje vznikl z iniciativy Jihomoravského dobrovolnického centra tzv. Dobrotým, jehož jsem hrdým členem. Několikrát ročně trénujeme se složkami Integrovaného záchranného systému koordinaci dobrovolnické pomoci v místě mimořádné události, aby byla promyšlená a neztěžovala práci IZS. Jsme schopní do několika hodin kdekoliv v kraji zřídit v místě katastrofy registrační místa a začít rozdělovat dobrovolníkům práci.“
Na panelovou diskuzi navázala série příspěvků od expertů a expertek na téma zvýšení resilience území, obnovy krajiny a sídel na základě principu Build Back Better. Podle něj je důležité sídla a krajinu po přírodních katastrofách obnovovat tak, aby byla odolnější do budoucna. S postupující změnou klimatu bude totiž přírodních katastrof nejen Hodonínsku přibývat.
Magdalena Maceková z Nadace Partnerství přinesla v rámci svého příspěvku téma horka a vlny veder. To podle ní představuje vážné riziko zejména pro starší ženy.
Na Magdalenu navázala v tématu horka ředitelka Zeleného kruhu, Petra Kolínská. „Například zdravotní pracovníci nemají dostatečné informace o tom, jak pracovat s pacienty s problémy způsobenými vlnou veder,“ zmínila ve svém příspěvku.
Ve spoustě oblastech už se ale objevují úspěchy. Jihomoravský kraj nedávno jako první z českých krajů schválil svůj Klimatický akční plán. „Jeho cílem je, aby kraj byl do roku 2050 uhlíkově neutrální, dosáhli jsme zdravé a odolné krajiny a jeho sídla byla obyvatelná a udržitelná,“ řekla ve svém příspěvku Anna Kalandrová z Jihomoravské agentury pro veřejné inovace (JINAG). Prezentovala také portál Cool Region, který obsahuje návody opatření pro udržitelnější budoucnost obcí, klimatická data a zdroje.
Ta nabízí službu Architektů pro bono, kterou je možné využít například právě po přírodních katastrofách.
Konference byla součástí měsíčního programu s názvem „Hodonínské dny pro klima“. V rámci nich si mohli místní lidé vyslechnout různé přednášky, přijít na SWAP rostlin nebo se projet na kole po trase, kterou v roce 2021 vedlo tornádo.
Hodonínské dny pro klima jsme pořádali v rámci projektu EUKI ELCA ve spolupráci s městem Hodonín a pod záštitou ministra životního prostředí Petra Hladíka a hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha.
